Centrální část Ondřejovic, se zásadně změnila zbouráním Ondřejovického zámku (2). Barokní zámek byl nejspíše postaven v letech 1668 Janem Zigmundem Maltitzem a jeho zetěm Arnoštem Adamem ze Springsfeldu a postupně rozšířen
a zveleben následnickým rodem Jerinů.

Blíže k jeho historii v odkazu.

Posledními držitelem zámku byla rodina Eduarda
Rudzinského, poslance vídeňského parlamentu
a dále krnovský továrník Hubert Hein, kterému byl
zkonfiskován roku 1945.
Po odsunu německy mluvícího obyvatelstva se
zámek dostal do národní správy, posléze připadl
zemědělskému družstvu a Státnímu statku
s hospodářskou správou ve Zlatých Horách.
Statek v zámku skladoval hnojiva a jiný
zemědělský materiál a postupně ho nechal zdevastovat. V roce 1960 byl zámek zbourán.

K rozsáhlému zámku přiléhal zámecký park (5).
Na protilehlé straně zbudovala Konstancie Rudzinská z Rudna vilu zvanou “Zámeček” - dnes středisko Doubrava (6). V domě č. p. 191 s její pomocí
sestry boromejky založili klášter(20) a ošetřovaly
nemocné, byla zde školka či starobinec.

Náhrobek rodiny Rudzinských von Rudno je
umístěn na hrázděném ondřejovickém hřbitově(21) při kostele sv. Martina a Panny Marie
Sedmibolestné(22) - nejstarším hřbitově
na Zlatohorsku.

Kostel a hřbitov je jedním z mála míst,
která doposud plní svoji pravou funkci. V prostoru pomyslné návsi historicky stávala také fara(23),
v domě č. p. 2 bývalo kino(24), v budově vodárny obecní šatlava(25). Na prostranství před zámkem stával památník padlým světových válek(26).